Žít Ústí
20251027Téma smrti a umírání je ve společnosti stále tabu. Lidé se bojí bolesti, ztráty i bezmoci. Podle Mileny Bejdlové z domácí zdravotní péče ACME se často obávají, zda péči o blízké zvládnou, a proto je nechávají odcházet mimo domov, bez známého prostředí a redí a rodiny. Přitom domácí hospicová péče může být nejdůstojnějším způsobem doprovázení na poslední cestě. * Jak jste se dostala k práci v hospicové péči? K práci hospicové sestry jsem se dostala cestou domácí zdravotní péče ACME, kde jsem se setkávala s pacienty v závěrečných fázích života. Tato zkušenost mě postupně přivedla k zájmu o hospicovou péči a k rozhodnutí v ní pokračovat. * Co pro vás osobně tato práce znamená? Právě hospicová péče je to, co mě nabíjí. V osobním životě, kdy si více uvědomujeme svoji smrtelnost, a v pracovním je to hrdost, že konečně mohu plnohodnotně pomáhat. * S jakými emocemi se nejčastěji setkáváte u pacientů a jejich rodin? Nejčastěji je to bezmoc. Rodiny i pacienti si uvědomují, že hospicová péče je už na konci života. Je to velmi časté střídání emocí. Od smutku přes strach až po vděčnost. Někdy i úlevu, že v tom nejsou sami. * Jaké jsou největší výzvy, se kterými se v hospicové péči potýkáte? Velkou výzvou je pro mě mladá rodina. Další výzvou je i větší rodina, kde chce pečovat více osob najednou. Tam musí hospicový tým nastavit spolupráci tak, aby vše dobře fungovalo. * Jaký přístup k pacientům považujete za nejdůležitější? Empatie, pochopení. Naslouchat, být trpělivý, nehodnotit. * Je důležitá spolupráce s lékaři a rodinami? Spolupráce s rodinami je vždy pilířem péče. Bez rodin hospicová péče v domácím prostředí ani nejde. A to samé je ve spolupráci s lékaři. Oni rozhodují, jaké léky podávat, a tím zajistit důstojné odcházení. Jsou taky nedílnou součástí psychické podpory rodin i pacientů. Rodiny i pacienti jim velmi důvěřují. * Mění se podle vás vnímání hospicové péče ve společnosti? Ano. Umírání hlavně v domácím prostředí přestává být tabu. Díky medializaci a zkušenosti pozůstalých rodin je to na dobré cestě. * Co byste si přála, aby lidé o hospicové péči věděli? To, že hospicová péče má obrovský smysl. Je to jedna z posledních věcí, které můžeme pro umírající a jejich rodiny udělat. * Jak zvládáte psychickou náročnost této práce? Čím relaxujete? Péče je velmi náročná na psychiku. Důležité je mít okolo sebe spolupracující rodinu, přátele, se kterými mohu sdílet své pocity. Nejdůležitější je myslet na sebe. Ať už je to wellness, procházky, nebo sport – cokoliv, u čeho se dá vypustit pára. A hlavně si dovolit nebýt pořád silná. I pečující potřebují péči. * Co byste poradila někomu, kdo uvažuje o práci v hospicové péči? Hospicová péče je skvělá v tom, že nikdy na to nejste sami. Vždy se máte na koho obrátit: lékaři, sestry, psycholog, kaplan, nutriční poradci, sociální pracovník – takzvaný multidisciplinární tým. A na závěr – takové milé zpětné vazby od rodin, spolupracujících a všech, kdo se na péči podílejí, se jen tak nezažijí. Všude dobře, doma nejlíp. KONTAKT ACME Domácí péče s.r.o. Máchova 1094/1 400 03 Ústí nad Labem E-mail: info@acmepece.cz Tel.: 475 216 331
