Soud muži v získání „občanky“ nebránil, opatrovnice ano. Díky zástupci ombudsmana se svého dokladu nakonec dočkal

Opatrovnice neumožnila vyřízení občanského průkazu muži, jehož právní záležitosti spravovala. Vyhodnotila, že to není v jeho zájmu. Argumentovala přitom obavami z možných dluhů. Její postoj však byl v rozporu s názorem soudu. Ten muži sice omezil svéprávnost, nikoli však pro podání žádosti o občanský průkaz. Doklad mohl muži usnadnit řešení běžných situací a zároveň pro něj představoval symbol důstojnosti. Zástupce ombudsmana se muže zastal a pomohl mu průkaz získat. 

Zcela pochopitelná touha cítit se důstojně motivovala muže omezeného ve svéprávnosti k tomu, aby usiloval o získání občanského průkazu. Ten by mu také usnadnil situace, se kterými se běžně setkává každý z nás – například využití služeb pošty, kontakt s policií či lékaři, ale třeba i registraci do knihovny. Bez dokladu muž přicházel i o možnost účastnit se v rámci své komunity zájezdů do zahraničí.

Z pohledu práva mu přitom v cestě za jeho přáním stát se držitelem občanského průkazu nic nebránilo. V roce 2020 jej sice soud omezil ve věci vyřizování dokladů, o tři roky později ale vydal nový rozsudek, v němž již tuto oblast vypustil. 

Překážku mu však do cesty postavil úřad. Zaměstnankyně, která jako veřejná opatrovnice zastupuje muže v právních záležitostech, se obávala, že by doklad mohl využít k tomu, aby si půjčil peníze. Věděla totiž, že v minulosti se již zadlužil. 

Přání opatrovaného proto nerespektovala a s žádostí o nový občanský průkaz mu nepomohla. Pominula rozsudek soudu i skutečnost, že v daný moment byl muž bez dluhů. Jeho stávající způsob života navíc nenasvědčoval tomu, že by v jakkoli rizikových finančních půjčkách pokračoval. 

Muž se nevzdal a za pomoci neziskové organizace kontaktoval zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma. Série společných jednání přesvědčila úřad o právu opatrovaného muže mít občanský průkaz při sobě.

  „Úřad v posledních letech poskytoval opatrovanému značnou podporu, která přinesla své plody – například stabilní bydlení, vyřízení sociálních dávek, splacené dluhy, zapojení do sociálních i zdravotních služeb. V záležitosti týkající se občanského průkazu však nepostupoval správně. Domníval se, že může podání žádosti o občanský průkaz odmítnout, aby opatrovaného chránil. Podle rozsudku soudu si ale opatrovaný může o občanský průkaz požádat i bez jeho souhlasu,“ shrnul své závěry Vít Alexander Schorm. 

• Leták ombudsmana k tématu omezení svéprávnosti
• Leták ombudsmana „Opatrovník“

Zdroj: Veřejný ochránce práv