Zažil průlom v národním týmu i na mezinárodní scéně. Tomáš Horáček, český paraatlet a vrhačský rekordman kategorie F34, v letošním roce stihl mnohé. Od mezinárodních pohárů (Grand Prix) přes finále na mistrovství světa v Indii až po triumf na světových hrách v Thajsku, kde se stal nejúspěšnějším členem české výpravy s třemi zlatými medailemi.
Několikrát změřil síly s nejužší světovou špičkou, vylepšoval vlastní národní rekordy a získal cenné zkušenosti nejen s různorodou organizací závodů, ale také s mnohdy náročnými klimatickými podmínkami.
Jak sám říká, byla to pro něj především velká adaptace.
Pak člověk hází ve strachu, jestli může zabrat, aby se nezvedl.
Rozhovor:
Jak hodnotíte své výkony na světových hrách?
„Velmi dobře. Myslím si, že jsem s nimi hodně spokojený, i když to nebyla úplně má maxima.“
Co říkáte na organizaci her?
„Bylo to dobré, ale jelikož to dělali podruhé, tak jsem čekal, že to bude lepší. Ale ty zmatky a častá zdržení, když nás přivedli brzo na sektor, to mi vadilo.“
Jak to z vašeho pohledu probíhalo v závodním sektoru?
„Hodně se řešila pravidla ohledně zvedání při odhodech. Na mistrovství světa v Indii vám řekli něco, ale tady to bylo zase trochu jiné. Pak člověk hází ve strachu, jestli může zabrat, aby se nezvedl. Další problém byl ten, že když člověk hodil a chtěl to nechat změřit, tak občas nevěděli, kam to dopadlo. To mě trošičku zklamalo.“
Letos máte za sebou i mistrovství světa v Indii, které pořádal jiný svaz. Dokázal byste obě akce porovnat?
„V Indii to mělo trochu jinou váhu, protože to bylo mistrovství světa. Ale myslím si, že kdybych to měl porovnat, tak hotel v Thajsku byl lepší, protože v Indii nám tam denně bourali a jeli sbíječkami. Jídlo bylo kvalitou podobné a doprava? Za mě stejná. To bylo taky super organizované.“
Čtěte dále:
Co z hlediska organizace kolem závodů?
„Určitě to měli vyřešené lépe než v Thajsku. Třeba, když vás brali do závodního sektoru, nemohlo se stát, že by tam přivedli celou skupinu, která by čekala, až skončí předešlá soutěž. Ale každá akce má něco. Každopádně si myslím, že mistrovství světa bylo mnohem lépe zvládnuté, ale na druhou stranu se to od takové akce očekává.“
Máte za sebou první kompletní sezonu v reprezentaci s velkým počtem zahraničních akcí. Jak se vám adaptovalo na zahraniční podmínky?
„Z hlediska podmínek… nejtěžší to bylo právě v Indii, kde bylo šílené vedro. K tomu ta neskutečná vlhkost. Bylo poměrně těžké se na jejich podmínky adaptovat, ale závodně to bylo super. Každý závod měl něco, protože všude bylo přece jen trošku jiné počasí. Neříkám, že úplně rozdílné, ale trochu jiné. Hlavně šlo o super zkušenost. Celkově si myslím, že na první sezonu v reprezentaci, v zahraniční, můžu být hodně spokojený.“
Kromě Indie a Thajska jste byl také ve Spojených arabských emirátech, Maroku nebo Tunisku. Kde se vám závodilo nejlépe?
„Emiráty byly za mě nejlepší. Dubaj a Šardžá. Tam to bylo skvělé, co se týká počasí i celkové organizace soutěží, protože to šlapalo perfektně po všech stránkách. Lépe než kdekoliv jinde.“
Jak se cítíte fyzicky, po tak náročné sezoně?
„Jsem trochu vyčerpaný. Chci si dát nějakou chvíli oddech, totální odpočinek. Trošku zregenerovat tělo. Pak začít pomalinku a postupně najíždět na přípravu, ale… jinak se cítím skvěle, když se ohlédnu za tím, jak sezona probíhala.“
Jaké jsou vaše ambice pro další rok?
„Máknout a zkusit posunout vzdálenosti. Zkusit se posunout zase o krok dál a výš. Předně chci být víc konkurenceschopný a celkově se zlepšovat.“
